S příchodem jarního počasí opět vypuknou rekonstrukce rodinných domů a panelákových bytů. Pokud jste se rozhodli pro kompletní renovaci interiéru od podlahy až po strop, měli byste si udělat přehled o tom, co nabízí současný trh za stavební materiály. Upřednostňovat nízkou cenu se příliš nevyplácí, protože nekvalitní materiál nemá dlouhou životnost, a tak byste se do přestavby museli za pár let pouštět znovu. V následujících řádcích se zaměříme konkrétně na betonové a anhydritové podlahy.

Betonové a anhydritové podlahy si na poli podkladových vrstev podlah v podstatě konkurují, nicméně jejich vlastnosti se výrazně odlišují. Oba materiály se vyznačují obsahem anorganické soli, přičemž anhydrit má v sobě síran vápenatý, zatímco beton uhličitan vápenatý. Společným charakteristickým rysem obou směsí je to, že při styku s vodou dojde ke změně krystalické struktury a k vysychání, čímž vznikne pevný podklad.

Kdy se používá anhydrit?

V první řadě se zaměříme na anhydritové, respektive lité podlahy, které nachází uplatnění ve většině běžných staveb a rekonstrukcí. Ovšem nedoporučují se do příliš vlhkého prostředí, jako jsou sauny, sklepy či koupelny, protože materiál dokáže absorbovat vodu, která však mění jeho pevnost a tuhost. Obrovskou výhodou lité podlahy je, že se nemusí nanášet tak vysoká vrstva jako u betonové. A navíc je realizace rychlejší, jednodušší a levnější.

Jestliže hledáte u anhydritové podlahy ceník, pravděpodobně ho nenajdete, protože ceny se nedají jednoznačně stanovit. Ideální je oslovit přímo konkrétní společnost, která vám zašle kalkulaci na míru vašim potřebám a požadavkům. Prozradí vám tedy, kolik stojí samonivelační potěr a na kolik vás zhruba vyjde zhotovení litého podkladu.

Anhydrit v praxi

V porovnání s betonem mají lité podlahy další velkou přednost, a to doba schnutí. Už na druhý den můžete na anhydritovou podlahu stoupnout. Dokonce pátý den se může zatížit. U betonu se doporučuje počkat až 21 dní, než ji něčím zatížíte.